Fytoterapie

„Ačkoliv dobrý lék je velmi hořký, moudrý člověk tě bude přemlouvat, abys jej požil - ví totiž, že zažene tvoji nemoc.“ Toto moudro je napsáno v Cou-čuan kronice (721-480 př. n. l.) 

Do směsí se používají v Číně rostoucí byliny, někdy doplněné o minerály. Nevyužívají se naše léčivky. Ne, že by byly méně účinné, ale proto, že čínská medicína je svázaná tisíciletou empirií a postupy. Nedá se tedy říct, že když je pampeliška hořká, můžeme ji použít místo jiné hořké čínské byliny. Za čtyři tisíce let zkušeností je v čínské fytoterapii přesně popsáno, co která bylina, potažmo každá její část, dělá. Kořen má v popisu práce něco jiného než stonek, listy nebo květ. Aby toto platilo, musí být zachována tzv. geoautenticita. Tzn., že v bylinné směsi použijeme léčivku, která historicky pochází z oblasti, kde se po tisíciletí vyskytovala a kde se i dnes pěstuje. Jenom tak máme zaručeno, že bude mít požadované vlastnosti, které jsou popsány v odborných textech.

Fytoterapie je metoda, která léčí materií - tedy něčím, co je obsaženo v bylinách a vařením se z nich vyloučí. Účinky jednotlivých bylin ve směsi se synergicky načítají a výsledný efekt převyšuje účinek každé dílčí byliny. V tom spočívá důvod lpění na dodržování starých osvědčených předpisů. Po určité době podávání se organismus začne vracet do ztracené rovnováhy. Zpočátku právě díky pomoci bylin, které jej k tomu nutí, postupem času se však dávky léčivek pozvolna snižují až do ztracena a člověk zůstává zdráv. Nejde tedy o celoživotní substituci, ale o výuku lidského organismu.

Od tohoto scénáře jsou možné odchylky. Zvláště u akutních, kratší dobu trvajících případů, se bylinky mohou po zlepšení zdraví vysadit skokem. Ale i obráceně - u závažných či velmi chronických potíží „síla bylin“ již nestačí na změnu, pouze na podporu a směsi se podávají dlouhodobě.

Bylinné směsi dostává klient na předepsaný počet dnů do následující kontroly. Při ní se směs dále upravuje podle aktuální potřeby, nebo se snižuje dávka v závěrečných fázích terapie.

Čínské bylinné směsi mohou mít několik podob:

Odvar (TANG): Původní metoda podávání bylin, nejúčinnější ale také chuťově nejvýraznější.

Bylinné GRANULE či TABLETY: Koncentrované bylinky v granulové formě nebo ve formě tablet PIAN. Chuťově bezproblémové, účinností nižší než odvary.

Lisované pilulky (WAN): Lisované tradiční směsi do malých kuliček. Chuťově naprosto bezproblémové, účinností opět nižší než u vařených bylin. Rovněž vhodné pro doléčení či u méně problémových stavů.

 
„Dobrý lék chutná hořce, dobrá rada drásá uši.“ Konfucius

První část Konfuciova citátu se velmi dobře hodí pro charakteristiku většiny čínských bylinných odvarů. Nemoc vždy znamená vykolejení z normálu - ztrátou vnitřní rovnováhy organismu, kdy mnohé tělesné či duševní pochody již neprobíhají podle původního plánu. Pro čínskou medicínu tento stav znamená nutnost nekompromisního a cíleného návratu ke ztracené rovnováze. Léčebně se podávají přesně definované dávky jednotlivých bylin, sestavených ve směsi na základě léčebných účinků. Chuťové vlastnosti jsou zde až druhořadé. Cílem je navrátit zdraví.

Bylinná léčba v této podobě je jedním z nejúčinnějších nefarmakologických léčebných postupů vůbec. Koncentrace odvaru vypovídá o množství vyvařených účinných látek, které navzájem tvoří složitou mozaiku zacílenou na ovlivnění celého organismu.

V čínské medicíně se neléčí pouze nemocná část těla, ale celek, protože neexistuje žádný orgán či funkční pochod lidského těla, který by neměl vazbu k mnoha jiným částem. Byliny nemají bezprostřední potlačující efekt, například u bolesti, ani nevybičovávají tělo k vyšším výkonům atd. Jednoduše řečeno učí organismus s jejich pomocí obnovit původní rovnovážný stav, tj. upamatovat se na to, jak fungoval před nemocí. Jak dlouho tato obnova potrvá, záleží na délce nemoci, její závažnosti a také na tom, jak člověk v současnosti žije. Nežijeme ve skleníku - pouze my, naše nemoc a tato bylinná směs.

Převážná většina lidí se „léčí za pochodu“, kde často přetrvávají vlivy nemoc vyvolávající či zhoršující (počasí, psychika, jídlo, práce, stres…). Proto jsou součástí léčby metodami TCM i opatření týkající se životosprávy. Je to ona druhá část Konfuciova výroku a týká se hlavně pokusu o zvolnění životního tempa a aktivit, snahy o zdravé stravování a učení se „žít v přítomnosti“, tedy ne myšlenkami ve včerejších nepříjemných prožitcích či obavách ze zítřka. Čínští mudrci tvrdí, že ani jedno, ani druhé dnes neovlivníme. Jediné, co máme možnost ovlivnit je právě přítomný okamžik.